Vlk obecný
(klikněte pro detail)Ačkoliv z našich tří velkých šelem se vlk těší u lidí nejmenší oblibě, a z neznalosti je považován za bestii, která se vrhá po bezbranných dětech - Karkulkách - nebyl v Evropě doložen žádný případ, že zdravý vlk napadl a zabil člověka! Zdravý vlk člověka přirozeně nenapadne, leda by mu bylo nějakým způsobem ublíženo.

Vlci jsou velice zajímavá zvířata, která respektují silné jedince. Zároveň je pro ně významný život každého člena smečky, neboť smečka představuje vlčí rodinu. Ve vlčí smečce vládne přísné hierarchické chování u samců a samic. Na vrcholu stojí vůdčí pár - tzv. alfa pár. Jenom tomuto páru je za normálních okolností dovoleno plodit potomky. Narozená mláďata se stávají středem pozornosti a péče celé smečky, a jakmile dospějí, musí se zařadit do hierarchie smečky.

Život vlků pronásledovaných lidmi opravdu není jednoduchý. Dovolím si nyní citovat z knihy Aloise Mikuly, Zvířata a jejich osudy. V kapitole věnované vlku se píše: "Myslivci také vykládali újedě (mršiny) a číhali skryti v újeďovnách, takže vlci od nich nemohli dostat vítr. Lapali je také do želez s masitou návnadou, ale nejvíc je decimovali jedem vkládaným do vábných masitých soust. Tak zahynulo mnoho vlků, zvlášť nezkušených mladých, kteří nadto jen těžce snášeli svízele zimního období."

Je nutné si uvědomit, že vybíjení vlků rozhodně není řešením toho, že vlci působí škody na našem nedostatečně zabezpečeném majetku. Dostane-li se vlk mezi větší množství nehlídaných zvířat, je jeho přirozenou vlastností, že zabije více zvířat, než je schopen zkonzumovat. Tato situace je pro něj nepřirozená. Vlk se za panikařící zvěří vrhá poněkud bezhlavě. Tento fakt by mohl na některé lidi mylně působit jako projev krvelačné povahy vlků. Musíme si však uvědomit, že v přírodě, kde může zvěř využít své vrozené instinkty, k tomu nikdy nedochází! Lidstvo díky ekovýchově a osvětě pomalu ale jistě k tomuto závěru dochází. Potrvá zřejmě ještě mnoho let, než se vlk v České republice přesune z kategorie kriticky ohrožený druh byť jen do kategorie druh silně ohrožený.

Setkání s vlkem ve volné přírodě je vskutku vzácností. Vlci se lidí přirozeně straní, a rozhodně nečekají v lesním úkrytu na bezbranná lidská mláďata, která by zamýšleli sežrat! Zároveň však netvrdím, že setkání s vlkem nemůže být nebezpečné, zvláště jde-li o vlka zraněného či nemocného, který cítí strach a chová se agresivně vůči nepřátelům. Setkáme-li se s vlkem, měli bychom zůstat v klidu, a dát najevo, že necítíme strach. Nejlépe je jít dál svou cestou.

Toulaví psi
Mnohem větší nebezpečí než vlci představují pro lidi toulaví psi. Také se jich v lesích ČR vyskytuje více než vlků a to v důsledku lidské bezohlednosti k těmto blízkým příbuzným vlka. Na rozdíl od vlků se toulaví psi lidí nebojí, a mohou člověku způsobit značné škody včetně újmy na zdraví. Mnozí toulaví psi napadají hospodářská zvířata, a určit, zda se jednalo o psa či vlka je pro laika téměř nemožné, neboť vlk a pes loví podobně a rovněž stopy jejich nohou jsou si podobné. A tak, ačkoliv odborníci většinou dovedou rozeznat, zda zvíře napadl pes či vlk, laik má tendenci svést vinu spíše na vlka než na psa. Navíc některé rasy psů se vlkům podobají, a když běžný člověk spatří psa, podobného vlku, jak dáví ovci či jiné zvíře, usoudí, že se jedná o vlka a ne o psa.

Jak se chovat při setkání s toulavým psem není možné určit. Ačkoliv jsem se psy vyrůstala a vyrůstám, a považuji se za znalkyni jejich chování, nedovedu odhadnout, jak bych se chovala při setkání s volně pobíhajícím psem v lese. V takovém případě je důležité dobře zvíře odhadnout, zbytečně jej neprovokovat a raději si jej nevšímat. Myslím, že by nebylo na škodu na pár minut si sednout, ale musíme se posadit pomalu, abychom zvíře nevyděsili!, a dát psu najevo, že k němu nechováme nepřátelství. Pokud nám pes připadá nebezpečný a neustále na nás doráží, je asi nejlepší, když mu hodíme na zem něco k snědku, nebo něco, co ho zaměstná, a co nejrychleji vyjít ven z lesa. Takového toulavého psa je poté nutné nahlásit příslušnému orgánu státní správy, aby nedošlo k napadení lidí v lese.

Pozn. autorky: Co jsem zde napsala, rozhodně nepovažujte za universální návod, jak se chovat při setkání s toulavým psem. Každý pes je odlišný, a velice záleží na minulosti, kterou prožil, a také na tom, jak dlouho se v lese toulá!